Až třetina lidí je vysoce citlivá – intenzivněji vnímají podněty, nálady i emoce druhých. To z nich dělá empatické a vnímavé osobnosti, ale zároveň je to vystavuje vyššímu riziku úzkostí a deprese. Nová metaanalýza ukazuje, že citlivost může být klíčovým faktorem v porozumění duševnímu zdraví.
Každý z nás vnímá svět jinak. Někteří lidé reagují na podněty z prostředí intenzivněji – všimnou si jemných změn v tónu hlasu, rychle zaznamenají napětí v místnosti, obtěžuje je ostré světlo či hluk, snadno je vyčerpá přeplněný prostor. Vědci tuto vlastnost označují jako vysokou citlivost.
Citlivost může být dvojsečná. Na jedné straně přináší:
empatii a hluboké porozumění druhým
kreativitu a schopnost vnímat detaily
intenzivnější prožívání krásy i radosti
Na straně druhé ale znamená také:
větší náchylnost k přetížení
vyšší míru stresu v podnětném prostředí
zranitelnost vůči úzkosti a depresi
Nedávná metaanalýza 33 studií (publikovaná v roce 2024 v časopise Clinical Psychological Science) potvrdila, že vysoká citlivost může být významným rizikovým faktorem pro vznik duševních obtíží. Výzkum ukazuje zejména na souvislost s:
úzkostnými poruchami,
depresí,
a celkově vyšší psychickou zranitelností.
Odhaduje se, že až 31 % populace lze označit za vysoce citlivé. To je téměř každý třetí člověk – mnohem víc, než si většina z nás představuje.
Zajímavé je, že v klinické psychologii se dlouho sledoval především neuroticismus (sklon k negativním emocím). Tato studie však naznačuje, že citlivost může být samostatným a přesnějším klíčem k pochopení rizika psychických obtíží.
Výzkum přináší i naději. Vysoce citliví lidé totiž často lépe reagují na psychologické intervence – jako by jejich mysl byla vnímavější i k pozitivním podnětům. Osvědčují se zejména:
mindfulness a relaxační techniky,
programy prevence stresu,
psychoterapie zaměřená na přijetí a seberegulaci.
Pokud je citlivost rozpoznána a brána v potaz, může se stát nejen rizikem, ale i zdrojem síly a odolnosti.
Vysoká citlivost není porucha, ale osobnostní rys.
Znamená zvýšenou vnímavost k okolí – k radostem i k hrozbám.
Může zvyšovat riziko úzkostí a depresí, ale zároveň zvyšuje účinnost vhodných psychologických přístupů.
Pokud se v popisu poznáváte, berte svou citlivost jako výzvu k péči o sebe – vědomě pracujte s hranicemi, dopřejte si dostatek odpočinku a vyhledejte podporu, když je jí třeba. Vaše citlivost totiž není slabost, ale jiný způsob, jak intenzivně prožívat svět.
Falkenstein, T., Sartori, L., Malanchini, M., Hadfield, K., & Pluess, M. (2025). The relationship between environmental sensitivity and common mental-health problems in adolescents and adults: A systematic review and meta-analysis. Clinical Psychological Science, 13(5), 1–22. https://doi.org/10.1177/21677026251348428