Každý z nás vnímá svět jinak. Někteří lidé reagují na podněty z prostředí intenzivněji – všimnou si jemných změn v tónu hlasu, rychle zaznamenají napětí v místnosti, obtěžuje je ostré světlo či hluk, snadno je vyčerpá přeplněný prostor. Vědci tuto vlastnost označují jako vysokou citlivost.

Citlivost může být dvojsečná. Na jedné straně přináší:

  • empatii a hluboké porozumění druhým

  • kreativitu a schopnost vnímat detaily

  • intenzivnější prožívání krásy i radosti

Na straně druhé ale znamená také:

  • větší náchylnost k přetížení

  • vyšší míru stresu v podnětném prostředí

  • zranitelnost vůči úzkosti a depresi

Co ukázala nová metaanalýza

Nedávná metaanalýza 33 studií (publikovaná v roce 2024 v časopise Clinical Psychological Science) potvrdila, že vysoká citlivost může být významným rizikovým faktorem pro vznik duševních obtíží. Výzkum ukazuje zejména na souvislost s:

  • úzkostnými poruchami,

  • depresí,

  • a celkově vyšší psychickou zranitelností.

Odhaduje se, že až 31 % populace lze označit za vysoce citlivé. To je téměř každý třetí člověk – mnohem víc, než si většina z nás představuje.

Zajímavé je, že v klinické psychologii se dlouho sledoval především neuroticismus (sklon k negativním emocím). Tato studie však naznačuje, že citlivost může být samostatným a přesnějším klíčem k pochopení rizika psychických obtíží.

Dobrá zpráva: vyšší účinnost intervencí

Výzkum přináší i naději. Vysoce citliví lidé totiž často lépe reagují na psychologické intervence – jako by jejich mysl byla vnímavější i k pozitivním podnětům. Osvědčují se zejména:

  • mindfulness a relaxační techniky,

  • programy prevence stresu,

  • psychoterapie zaměřená na přijetí a seberegulaci.

Pokud je citlivost rozpoznána a brána v potaz, může se stát nejen rizikem, ale i zdrojem síly a odolnosti.

Co si z toho odnést

  • Vysoká citlivost není porucha, ale osobnostní rys.

  • Znamená zvýšenou vnímavost k okolí – k radostem i k hrozbám.

  • Může zvyšovat riziko úzkostí a depresí, ale zároveň zvyšuje účinnost vhodných psychologických přístupů.

Pokud se v popisu poznáváte, berte svou citlivost jako výzvu k péči o sebe – vědomě pracujte s hranicemi, dopřejte si dostatek odpočinku a vyhledejte podporu, když je jí třeba. Vaše citlivost totiž není slabost, ale jiný způsob, jak intenzivně prožívat svět.

 

Zdroj: 

Falkenstein, T., Sartori, L., Malanchini, M., Hadfield, K., & Pluess, M. (2025). The relationship between environmental sensitivity and common mental-health problems in adolescents and adults: A systematic review and meta-analysis. Clinical Psychological Science, 13(5), 1–22. https://doi.org/10.1177/21677026251348428

 

Další
novinky

Humor není vždy jen pozitivní: Martinův 2×2 model stylů humoru a jeho…

31.08.2026 | Délka čtení: 5 minut

Většina z nás už zažila vtip, který namísto uvolnění atmosféry zranil nebo vyvolal nepříjemné ticho. Kanadský psycholog Rod A. Martin ukázal, že „smysl pro…

Číst více

Jak hra na hudební nástroj může chránit naši paměť

17.08.2026 | Délka čtení: 4 minuty

Chcete zvýšit svůj mentální výkon, zlepšit paměť a efektivněji se učit nové dovednosti? Vědecké výzkumy z University of Exeter a Kyoto University ukazují, že…

Číst více

Jak denní rutina ovlivňuje bolest a depresivní symptomy?

10.08.2026 | Délka čtení: 4 minuty

Máte pocit, že bez kvalitního osmihodinového spánku nemůže váš organismus správně fungovat? Nejnovější výzkumy ukazují, že klíč k psychické pohody a nižší míře…

Číst více