Mozek po mrtvici se dokáže částečně „omladit“, ukazuje nová studie
- 3 minuty
- Zveřejněno dne: 11. 05. 2026
Nový výzkum ukazuje, že mozek po mozkové mrtvici dokáže překvapivě reagovat – zatímco poškozená hemisféra stárne rychleji, nepoškozené oblasti se mohou jevit „mladší“. Studie využívající umělou inteligenci odhalila, že mozek se snaží reorganizovat své sítě a kompenzovat ztrátu funkcí, což otevírá nové možnosti pro personalizovanou rehabilitaci pacientů.
Mozková mrtvice obvykle způsobuje trvalé poškození části mozku. Nový výzkum ale naznačuje, že zbytek mozku na tuto situaci reaguje překvapivým způsobem. Podle studie publikované v časopise The Lancet Digital Health mohou některé nepoškozené oblasti mozku po mrtvici vykazovat známky „mladší“ struktury. Vědci se domnívají, že jde o projev přizpůsobení – mozek se snaží reorganizovat své funkce a kompenzovat ztráty způsobené poškozením.
AI pomohla odhalit změny v mozku
Výzkumný tým analyzoval snímky mozku více než 500 lidí, kteří prodělali mrtvici. Data pocházela ze 34 výzkumných center v osmi různých zemích. Pomocí metod hlubokého učení vědci odhadovali tzv. „mozkový věk“ jednotlivých oblastí mozku na základě MRI snímků.
K analýze použili typ umělé inteligence nazývaný grafová konvoluční neuronová síť, která dokáže vyhodnotit biologický věk různých mozkových struktur. Model porovnával odhadovaný mozkový věk s reálným věkem pacienta. Rozdíl mezi těmito hodnotami – označovaný jako brain-predicted age difference (brain-PAD) – může sloužit jako ukazatel zdravotního stavu mozku.
Poškozená polovina mozku stárne rychleji druhá hemisféra může „omládnout“
Výsledky potvrdily očekávaný trend: v části mozku, která byla zasažena mrtvicí, docházelo k rychlejšímu „stárnutí“ mozkové tkáně. Čím větší bylo poškození, tím výraznější byly známky strukturálního stárnutí v této hemisféře.
Překvapivý byl však vývoj v opačné, nepoškozené polovině mozku.
U pacientů s výraznými pohybovými obtížemi se v některých oblastech nepoškozené hemisféry objevoval opak – struktura mozku zde působila mladší, než by odpovídalo skutečnému věku pacientů.
Tento efekt byl nejsilnější v takzvané frontoparietální síti, která hraje klíčovou roli v plánování pohybu, koordinaci a pozornosti.
Podle vedoucího autora studie Hosung Kim může tento jev naznačovat, že mozek aktivně reorganizuje své funkční sítě, aby kompenzoval ztrátu způsobenou poškozením.
„Když mrtvice způsobí výrazné omezení pohybu, nepoškozené oblasti mozku na opačné straně se mohou adaptovat a převzít část funkcí,“ vysvětluje Kim. „Zdánlivě mladší struktura těchto oblastí může být známkou této adaptace.“
Největší dataset svého druhu
Studie využila data z globálního projektu ENIGMA Consortium, který sdružuje neurovědecké výzkumníky z více než 50 zemí. Díky standardizaci MRI dat a klinických informací vznikl největší soubor neurozobrazovacích dat pacientů po mrtvici na světě.
Podle ředitele institutu Arthur W. Toga právě rozsah dat umožnil objevit vzorce změn, které by v menších studiích zůstaly skryté.
Naděje pro personalizovanou rehabilitaci
Výzkumníci plánují pacienty sledovat dlouhodobě – od raných fází po mrtvici až po pozdní fáze zotavení. Cílem je pochopit, jak se tyto změny mozkové struktury vyvíjejí v čase.
Tyto poznatky by v budoucnu mohly pomoci lékařům lépe přizpůsobit rehabilitační léčbu konkrétním pacientům a zvýšit tak šanci na zlepšení pohybových schopností i kvality života.
Nová studie tak přináší důležitý pohled na fenomén zvaný neuroplasticita – schopnost mozku měnit svou strukturu a funkce. Ukazuje, že i po vážném poškození může mozek aktivně hledat nové cesty, jak obnovit ztracené funkce.