Psychologie nás baví! Proto pravidelně publikujeme články o různých psychologických tématech a výzkumech. Pokud se chcete dozvědět něco o nejnovějších objevech ve světě psychologie, tak jste tu správně.
Proč se vlastně hraniční poruše osobnosti říká „hraniční“ a na jaké hranici tito lidé podle původních teorií stáli? Na rozdíl od diagnóz, které své hlavní symptomy nesou přímo v názvu, je toto označení dědictvím fascinující historie psychiatrie. Vydejte se s námi do první poloviny 20. století – do doby, kdy lékaři objevili záhadnou „šedou zónu“ na pomezí neurózy a psychózy, která navždy změnila ch…
Číst dáleŽeny tvoří bezmála dvě třetiny všech pacientů s Alzheimerovou chorobou a vědci dlouho hledali odpověď na otázku, proč tomu tak je. Nová přelomová studie z Kalifornské univerzity v San Diegu ukazuje, že samotná dlouhověkost žen jako vysvětlení nestačí. Klíčové tajemství se skrývá v tom, jak odlišně reaguje ženský a mužský mozek na běžné civilizační hrozby. Ukazuje se totiž, že faktory jako deprese,…
Číst dáleNová studie na myších ukazuje, že úzkost a sociální stažení nemusí být jen „rozptýlený“ stav mozku, ale mohou souviset s velmi konkrétním neuronálním okruhem v amygdale. Když vědcům podařilo obnovit jeho rovnováhu, došlo ke zmírnění úzkostného chování i zlepšení sociálních interakcí. Výzkum tak přináší přesnější pohled na to, jak mohou být emoční potíže zakotvené v biologii mozkových sítí – a otev…
Číst dálePaměť ve stáří neovlivňuje jen biologické stárnutí, ale i to, jak zvládáme stres a jak o něm (ne)mluvíme. Nová studie ukazuje, že potlačované emoce mohou hrát větší roli, než se dosud předpokládalo – a kulturní prostředí je v tom klíčové.
Číst dáleNový výzkum ukazuje, že mozek po mozkové mrtvici dokáže překvapivě reagovat – zatímco poškozená hemisféra stárne rychleji, nepoškozené oblasti se mohou jevit „mladší“. Studie využívající umělou inteligenci odhalila, že mozek se snaží reorganizovat své sítě a kompenzovat ztrátu funkcí, což otevírá nové možnosti pro personalizovanou rehabilitaci pacientů.
Číst dáleStudie Cullen et al. (2026) naznačuje, že deprese nemusí být pouze psychologický problém, či problém chemie mozku. Dost možná souvisí i s tím, jak buňky v těle hospodaří s energií. Vědci zjistili překvapivou nerovnováhu v produkci buněčné energie, která by mohla vysvětlit typické příznaky deprese, jako jsou únava, nízká motivace a zpomalené myšlení.
Číst dáleVánoce jsou často spojované s představou klidu, radosti a výjimečné atmosféry. Mnoho dospělých ale místo toho zažívá únavu, tlak a pocit, že „už to není jako dřív“. V článku se podíváme na to, proč se vánoční prožívání v dospělosti mění, jakou roli v tom hraje mozek, nostalgie a očekávání – a proč to není osobní selhání, ale přirozený vývoj.
Číst dáleKdyž si vzpomenete na důležitý moment ve svém životě – první den ve škole, nepříjemnou hádku nebo krásnou dovolenou – možná máte pocit, že si tyto chvíle pamatujete do detailů a přesně. Jenže paaměť je aktivní proces. Pokaždé, když si vzpomínku vybavíme, náš mozek ji znovu skládá – a tím ji zároveň může trochu změnit. Vybavená vzpomínka už tak nikdy není úplně stejná.
Číst dáleNová studie vědců z Cornell University ukazuje, že silné a dlouhodobé sociální vztahy mohou doslova zpomalit biologické stárnutí. Lidé s pevnějšími vazbami na rodinu, přátele a komunitu vykazují mladší biologický věk a nižší úroveň zánětu. Přátelství tak není jen otázkou duševní pohody, ale i zdraví na buněčné úrovni.
Číst dáleUmělá inteligence proniká i do psychoterapie – ale může skutečně nahradit lidského terapeuta? Nedávné studie ukazují, že AI chatboti dokážou účinně snižovat úzkost a zpřístupnit podporu i tam, kde je péče nedostupná.
Číst dále