Psychologie nás baví! Proto pravidelně publikujeme články o různých psychologických tématech a výzkumech. Pokud se chcete dozvědět něco o nejnovějších objevech ve světě psychologie, tak jste tu správně.
Mýtus o schizofrenii jako „rozdvojené osobnosti“ přežívá v naší společnosti už více než sto let. Odkud toto nedorozuměni pramení? Existuje diagnóza, kde dochází k rozdělení osobnosti? A proč záleží na tom, jaký je název diagnózy? Pojďme si to v článku přiblížit.
Číst dáleVětšina z nás už zažila vtip, který namísto uvolnění atmosféry zranil nebo vyvolal nepříjemné ticho. Kanadský psycholog Rod A. Martin ukázal, že „smysl pro humor“ není jeden jednolitý rys, ale komplexní mozaika. Jeho známý 2×2 model rozlišuje čtyři základní styly humoru podle toho, zda je zaměřujeme na sebe či na druhé a zda nám psychicky pomáhají, nebo škodí. Zjistěte, jaký styl používáte vy.
Číst dáleChcete zvýšit svůj mentální výkon, zlepšit paměť a efektivněji se učit nové dovednosti? Vědecké výzkumy z University of Exeter a Kyoto University ukazují, že hraní na hudební nástroj představuje pro mozek absolutní „brain hack“. Objevte, jak čtení not a aktivní hraní mění strukturu našich mozkových sítí, zvyšuje neuroplasticitu a chrání kognitivní funkce bez ohledu na věk.
Číst dáleMáte pocit, že bez kvalitního osmihodinového spánku nemůže váš organismus správně fungovat? Nejnovější výzkumy ukazují, že klíč k psychické pohody a nižší míře fyzické bolesti může ležet v úplně jiné části dne. Studie z University of Missouri odhaluje, jak zásadní roli hrají předvídatelné socio-behaviorální rytmy a jak dokáže pevná denní rutina kompenzovat i dopady chronické insomnie.
Číst dáleProč se vlastně hraniční poruše osobnosti říká „hraniční“ a na jaké hranici tito lidé podle původních teorií stáli? Na rozdíl od diagnóz, které své hlavní symptomy nesou přímo v názvu, je toto označení dědictvím fascinující historie psychiatrie. Vydejte se s námi do první poloviny 20. století – do doby, kdy lékaři objevili záhadnou „šedou zónu“ na pomezí neurózy a psychózy, která navždy změnila ch…
Číst dáleŽeny tvoří bezmála dvě třetiny všech pacientů s Alzheimerovou chorobou a vědci dlouho hledali odpověď na otázku, proč tomu tak je. Nová přelomová studie z Kalifornské univerzity v San Diegu ukazuje, že samotná dlouhověkost žen jako vysvětlení nestačí. Klíčové tajemství se skrývá v tom, jak odlišně reaguje ženský a mužský mozek na běžné civilizační hrozby. Ukazuje se totiž, že faktory jako deprese,…
Číst dáleNová studie na myších ukazuje, že úzkost a sociální stažení nemusí být jen „rozptýlený“ stav mozku, ale mohou souviset s velmi konkrétním neuronálním okruhem v amygdale. Když vědcům podařilo obnovit jeho rovnováhu, došlo ke zmírnění úzkostného chování i zlepšení sociálních interakcí. Výzkum tak přináší přesnější pohled na to, jak mohou být emoční potíže zakotvené v biologii mozkových sítí – a otev…
Číst dálePaměť ve stáří neovlivňuje jen biologické stárnutí, ale i to, jak zvládáme stres a jak o něm (ne)mluvíme. Nová studie ukazuje, že potlačované emoce mohou hrát větší roli, než se dosud předpokládalo – a kulturní prostředí je v tom klíčové.
Číst dáleNový výzkum ukazuje, že mozek po mozkové mrtvici dokáže překvapivě reagovat – zatímco poškozená hemisféra stárne rychleji, nepoškozené oblasti se mohou jevit „mladší“. Studie využívající umělou inteligenci odhalila, že mozek se snaží reorganizovat své sítě a kompenzovat ztrátu funkcí, což otevírá nové možnosti pro personalizovanou rehabilitaci pacientů.
Číst dáleStudie Cullen et al. (2026) naznačuje, že deprese nemusí být pouze psychologický problém, či problém chemie mozku. Dost možná souvisí i s tím, jak buňky v těle hospodaří s energií. Vědci zjistili překvapivou nerovnováhu v produkci buněčné energie, která by mohla vysvětlit typické příznaky deprese, jako jsou únava, nízká motivace a zpomalené myšlení.
Číst dále