" />
Ženy tvoří bezmála dvě třetiny všech pacientů s Alzheimerovou chorobou a vědci dlouho hledali odpověď na otázku, proč tomu tak je. Nová přelomová studie z Kalifornské univerzity v San Diegu ukazuje, že samotná dlouhověkost žen jako vysvětlení nestačí. Klíčové tajemství se skrývá v tom, jak odlišně reaguje ženský a mužský mozek na běžné civilizační hrozby. Ukazuje se totiž, že faktory jako deprese, vysoký krevní tlak, nadváha nebo špatný spánek mají na kognitivní schopnosti žen prokazatelně drtivější dopad. Proč stejný zdravotní problém škodí ženskému mozku víc a proč je budoucnost medicíny i psychologické prevence v personalizovaném přístupu?
Ženy obecně vykazují vyšší míru výskytu Alzheimerovy choroby a dalších forem demence než muži. Nová studie z Kalifornské univerzity v San Diegu (UC San Diego), publikovaná 19. května 2026 v časopise Biology of Sex Differences, však přichází s klíčovým zjištěním: ženy jsou vůči některým běžným rizikovým faktorům kognitivního poklesu výrazně citlivější.
Výzkumníci analyzovali data od více než 17 000 dospělých středního a vyššího věku. Výsledky naznačují, že personalizované preventivní strategie zohledňující pohlaví by mohly být zásadním krokem ke snížení výskytu tohoto onemocnění u žen.
Jen ve Spojených státech žije s Alzheimerovou chorobou téměř 7 milionů lidí a ženy tvoří bezmála dvě třetiny těchto případů. Ačkoli se ženy dožívají vyššího věku než muži, vědci upozorňují, že samotná délka života tento markantní rozdíl plně nevysvětluje.
Tým pod vedením první autorky Megan Fitzhugh, PhD, a hlavní autorky Judy Pa, PhD, zkoumal 13 zavedených rizikových faktorů demence u reprezentativního vzorku americké populace (data z Health and Retirement Study). Mezi sledované faktory patřily socioekonomické aspekty (vzdělání), životní styl (kouření, alkohol, fyzická neaktivita) a zdravotní stav (sluch, obezita, deprese, hypertenze či diabetes).
Analýza odhalila, že distribuce rizikových faktorů se mezi pohlavími liší. Ženy a muži vykazovali odlišné slabiny:
Poznámka: Vysoký krevní tlak (hypertenze) byl široce rozšířen u obou skupin (cca 60 % účastníků), stejně jako průměrné BMI v pásmu nadváhy až obezity.
Zatímco muži častěji trpí cukrovkou nebo ztrátou sluchu, u žen měly tyto identické zdravotní problémy prokazatelně horší dopad na kognitivní výkon. Kardiovaskulární a metabolické faktory, jako je hypertenze a zvýšené BMI, vykazovaly u žen strmější negativní asociaci s mentálními funkcemi. Zdravotní problém, který u muže způsobí pouze mírné kognitivní oslabení, tak může u ženy znamenat vážné ohrožení zdraví mozku.
Tyto rozdíly podtrhují důležitost tzv. personalizované medicíny, která přizpůsobuje prevenci a léčbu individuálním charakteristikám pacienta, včetně jeho pohlaví.
V kontextu psychologie a péče o duševní zdraví to znamená, že u ženské klientely je nutné klást daleko větší důraz na včasný management deprese, podporu spánkové hygieny a motivaci k fyzické aktivitě jakožto neuroprotektivním nástrojům.
„Pohlavní rozdíly jsou u mnoha hlavních příčin úmrtí, jako je Alzheimerova choroba, srdeční choroby a rakovina, hluboce přehlíženy,“ upozorňuje profesorka neurověd Judy Pa.
Proč mají stejné rizikové faktory na ženský mozek destruktivnější vliv? Vědci jako možná vysvětlení uvádějí:
Hormonální vlivy (např. pokles estrogenu v menopauze),
Genetické predispozice,
Sociokulturní faktory (včetně nerovného přístupu ke zdravotní péči či historicky nižšího průměrného dosaženého vzdělání u starších generací žen).
Pochopení těchto nuancí je klíčem k návrhu „chytřejších“ a cílenějších intervencí. Ty by mohly zásadně snížit zátěž, kterou demence představuje pro celou společnost, a obzvláště pro ženy, které v této statistice dlouhodobě prohrávají.
Zdroj: University of California - San Diego. (2026, May 20). Scientists discover why Alzheimer’s risk hits women so much harder. ScienceDaily. Retrieved June 21, 2026 from www.sciencedaily.com