Jaká je úspěšnost přijetí na bakalářskou jednooborovou psychologii?

Jaká je reálná šance dostat se na psychologii?

Jedno přesné číslo pro celou Českou republiku nejde říct. Každá fakulta má jiné přijímací řízení, jiné počty přihlášek a také trochu jinak zveřejňuje data. Někde se pracuje s počtem přihlášek, jinde s počtem uchazečů. To je důležitý rozdíl, protože jeden člověk si běžně podává více přihlášek najednou.

Dobře je to vidět například na datech Masarykovy univerzity. Pro akademický rok 2025/2026 se na MU přihlásilo 25 609 osob, ale dohromady podaly téměř 44 000 přihlášek (Masarykova univerzita, 2025). Počet přihlášek tedy neznamená počet jednotlivých lidí.

Přesto dostupná data ukazují trend: jednooborová psychologie na veřejných univerzitách patří mezi nejvýběrovější obory. U vybraných fakult se v posledních dostupných statistikách orientační úspěšnost pohybovala přibližně mezi 5,6 % a 12,1 %.

Tabulka 1
Orientační úspěšnost přijetí na vybrané bakalářské programy jednooborové psychologie

Poznámka: Úspěšnost je vypočtena jako poměr přijatých, podmíněně přijatých nebo navržených k přijetí vůči počtu přihlášek či uchazečů uvedených v daném zdroji. Čísla proto slouží hlavně k orientačnímu srovnání náročnosti přijímacího řízení. Metodika jednotlivých fakult se může lišit.

Z tabulky je vidět, že psychologie není obor, kam se „nějak dostanete, když to zkusíte“. Konkurence je vysoká a rozdíly mezi uchazeči bývají velmi malé. Zároveň ale samotná procenta neříkají všechno. Každá fakulta testuje trochu jiné schopnosti.

Proč fakulty jednoduše nepřijímají více studentů?

Při pohledu na vysoký zájem uchazečů se nabízí jednoduchá otázka: proč fakulty prostě neotevřou více míst?

U psychologie to ale není tak snadné. Psychologii nelze kvalitně učit jen formou velkých přednášek pro stovky studentů. Studium vyžaduje semináře, práci v menších skupinách, vedení odborných prací, a později také praxe.

Kapacity tedy nejsou omezené jen počtem lavic v posluchárně. Mnohem více záleží na tom, zda má katedra dostatek vyučujících a možností, jak studentům zajistit kvalitní praktickou přípravu.

Situace se ale začíná postupně měnit. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo program na podporu navýšení kapacit veřejných vysokých škol v učitelských, speciálně pedagogických a psychologických studijních programech pro období 2026–2037. Program mimo jiné reaguje na nedostatek školních psychologů a dalších odborníků ve školství. U psychologie se počítá s postupným navýšením počtu studentů až o 50 % (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2025a, 2025b).

To ale neznamená, že se šance na přijetí změní okamžitě. Navyšování kapacit je dlouhodobý proces. Uchazeči by proto měli počítat s tím, že psychologie zůstane výběrovým oborem i v dalších letech.

Jak se liší přijímací řízení podle fakult?

Poznámka: Článek vychází z informací platných k červnu 2026. Požadavky jednotlivých kateder se však mohou každý rok měnit, proto doporučujeme ověřit si aktuální informace přímo na webových stránkách příslušných fakult.

Jednotné přijímací zkoušky na psychologii v České republice neexistují. Každá fakulta má vlastní systém. Právě v tom často vzniká zmatek — uchazeči slyší, že „na psychologii se dělá TSP“, „někde SCIO“, „někde pohovor“, ale ve skutečnosti záleží na konkrétní škole.

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy je přijímací řízení dvoukolové. První kolo má písemnou podobu a zahrnuje test znalostí ze společenských věd, biologie a psychologie a také test všeobecných studijních předpokladů pro studium psychologie. Druhé kolo má podobu ústní zkoušky (Katedra psychologie FF UK, b.r.).

Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity uchazeči skládají Test studijních předpokladů a oborový test. Oborový test se zaměřuje na psychologii a biologii (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, b.r.).

Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity je systém jiný. Uchazeči o jednooborovou psychologii skládají testy společnosti SCIO, konkrétně Obecné studijní předpoklady a Základy společenských věd. Fakulta uvádí, že výsledné pořadí se počítá ze 70 % z OSP a ze 30 % ze ZSV. (Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, b.r.).

Na Univerzitě Palackého v Olomouci je přijímací řízení dvoukolové. Po písemné části postupuje část uchazečů k ústní zkoušce, kde se ověřuje motivace a připravenost ke studiu psychologie (Katedra psychologie FF UPOL, b.r.).

Na Ostravské univerzitě přijímací zkouška ověřuje základní znalosti z psychologických disciplín, biologie a fyziologie člověka, orientaci v příbuzných humanitních a společenských vědách a schopnost logického myšlení (Filozofická fakulta Ostravské univerzity, b.r.).

Na Pražské vysoké škole psychosociálních studií se přijímací řízení na bakalářskou psychologii skládá z více částí. Písemná část zahrnuje test obecných studijních předpokladů, vědomostní test zaměřený na všeobecně-kulturní informovanost, psychologii a společenské vědy a také test z cizího jazyka. Po úspěšné písemné části následuje ústní část, kde se obvykle ověřuje orientace v přečtené literatuře, motivace ke studiu, schopnost uvažovat nad modelovou situací a osobnostní předpoklady ke studiu psychologie i budoucí práci psychologa. Protože jde o soukromou vysokou školu, je dobré si kromě samotné podoby přijímacího řízení ověřit také aktuální výši školného, termíny a další organizační podmínky studia.

Na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je přijímací řízení do bakalářské psychologie tří kolové. První část tvoří test Obecných studijních předpokladů, případně slovenská varianta Všeobecných študijných predpokladů, v rámci Národních srovnávacích zkoušek společnosti SCIO. Pro postup je potřeba dosáhnout alespoň 60. percentilu. Druhá část je založena na hodnocení podkladů uchazeče. Třetí část má podobu osobního pohovoru, v němž odborná komise posuzuje mimo jiné motivaci, zkušenosti, předpoklady pro studium psychologie a práci v pomáhajících profesích, orientaci ve společenskovědní a psychologické problematice, práci s literaturou i analytické schopnosti. Důležité je, že o konečném pořadí uchazečů rozhoduje výsledek třetí části přijímací zkoušky.

Co může zvýšit Vaši šanci na přijetí?

Připravujte se podle konkrétní fakulty

Jedna z nejčastějších chyb je připravovat se příliš obecně. Uchazeč si řekne, že se „učí psychologii“, ale už méně řeší, co přesně chce daná fakulta.

Jenže přijímačky na FF UK, FF MU, FSS MU, UPOL nebo OU se liší. Někde je důležitější biologie a psychologie, jinde SCIO testy, jinde ústní pohovor. Zároveň je dobré mít strukturu v učení, i když se přijímací řízení liší, psychologie je jen jedna. Proto je dobré si hned na začátku přípravy vytvořit přehled škol, na které se hlásíte, a ke každé si vypsat:

jaký typ testu Vás čeká, z čeho se skládá, zda je součástí ústní pohovor, jaká byla hranice úspěšnosti v minulých letech a zda fakulta zveřejňuje ukázkové otázky nebo doporučenou literaturu.

Tento krok možná nezní atraktivně, ale může rozhodnout o celé přípravě. Ušetří Vám měsíce chaotického učení.

Čtěte odbornou literaturu tak, abyste o ní uměli mluvit

Doporučená literatura není seznam knih, které je potřeba mechanicky „odškrtnout“. U ústního pohovoru se často nepozná jen to, kolik jste toho přečetli, ale hlavně jak o přečteném přemýšlíte.

Je lepší přečíst méně knih opravdu poctivě než uvést dlouhý seznam titulů, o kterých pak nedokážete říct nic konkrétního.

U každé důležité knihy nebo kapitoly si zkuste odpovědět: Co je hlavní myšlenka? Co mě na tom zaujalo? S čím souhlasím a s čím ne? Jak to souvisí s psychologií jako oborem? Co mi to ukázalo o práci psychologa?

Sbírejte zkušenosti, ale hlavně jim rozumějte

Dobrovolnictví, práce s dětmi, zkušenost ze sociálních služeb, účast na psychologicky zaměřených projektech, středoškolská odborná činnost mohou být výhodou. Nejde ale o to nasbírat co nejvíce potvrzení.

Mnohem důležitější je reflexe. Co Vám zkušenost ukázala? Co jste se naučili o práci s lidmi? Co pro Vás bylo těžké? Jaké limity jste u sebe objevili? Změnila nějak Vaši představu o psychologii?

Trénujte testy i pohovor

U přijímaček na psychologii často rozhodují malé rozdíly. Proto nestačí jen „umět látku“. Je potřeba trénovat také práci s časem, typy úloh, strategii vyplňování testu a zvládání stresu.

Pokud Vás čeká ústní pohovor, je dobré si ho předem vyzkoušet. Ne proto, abyste se naučili odpovědi nazpaměť, ale abyste si ujasnili, co vlastně chcete říct. Dobrý pohovor není naučený monolog. Je to autentický, promyšlený a věcný rozhovor o Vaší motivaci, zkušenostech, literatuře a o vašich plánech v dalším studiu.

Právě v tom může pomoci přípravný kurz. V Akademii psychologie proto neslibujeme zkratku ani „zaručené přijetí“. Nabízíme ale jasnou strukturu, odborně vedenou přípravu a podporu v tom, co uchazečům často nejvíce chybí: kvalitní studijní materiály, vysvětlení klíčových témat, pravidelné opakování, cvičné testy, strategii podle konkrétních fakult a přípravu na ústní pohovor. Pomáháme také s orientací v doporučené literatuře, s formulací motivace a s tím, aby se z obecného zájmu o psychologii stala promyšlená, realistická a sebevědomá příprava.

Pokud se na psychologii hlásíte letos nebo příští rok, můžete si díky našim kurzům ušetřit hodiny chaosu, hledání materiálů a nejistoty, co se vlastně učit. Přípravu rozdělujeme do zvládnutelných kroků, abyste věděli, proč se dané téma učíte, jak se může objevit u přijímaček a jak o něm mluvit u pohovoru.

Bakalářská psychologie je teprve začátek

Je dobré vědět ještě jednu důležitou věc: bakalářské studium psychologie obvykle nepředstavuje konec profesní přípravy. Jde především o první stupeň odborného vzdělávání, na který navazuje magisterské studium a podle budoucího zaměření také další specializační vzdělávání.

To je důležité hlavně proto, že část uchazečů přichází s představou, že po třech letech bakalářského studia budou pracovat jako psychologové nebo terapeuti. Tak jednoduché to není. Psychologie je dlouhodobá cesta, a právě realistické pochopení této cesty může být u přijímacího řízení výhodou.

Komise obvykle neočekává, že budete mít vše dopředu přesně naplánované. Je ale dobré vědět, že psychologická praxe vyžaduje čas a často i další výcvik.

Shrnutí: co si z toho odnést?

Dostat se na jednooborovou psychologii v České republice je náročné. U vybraných veřejných fakult se orientační úspěšnost v posledních dostupných statistikách pohybovala přibližně mezi 5,6 % a 12,1 %. To může znít odrazujícím způsobem, ale zároveň to neznamená, že přijetí je otázkou náhody.

Zdroje

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. (2025). Podmínky pro přijetí v přijímacím řízení v roce 2025: Bakalářské studium. Masarykova univerzita.

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. (b.r.). Přijímací řízení. Získáno 14. června 2026.

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. (2025). Výsledky a počty uchazečů přijatých v loňském roce. Masarykova univerzita.

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. (b.r.). Psychologie – bakalářské studium. Získáno 14. června 2026.

Filozofická fakulta Ostravské univerzity. (b.r.). Psychologie. Získáno 14. června 2026.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. (2025). Přijímací řízení pro akademický rok 2025/2026: Bakalářské studium. Univerzita Karlova.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. (2025). UP – počty přijatých studentů – Filozofická fakulta. Univerzita Palackého v Olomouci.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. (2025). Zpráva o přijímacím řízení 2025 na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. (b.r.). Psychologie. Získáno 15. června 2026.

Pražská vysoká škola psychosociálních studií. (b.r.). Psychologie (Bc.). Získáno 15. června 2026.

Katedra psychologie FF UK. (b.r.). Přijímací řízení – bakalářské studium. Univerzita Karlova. Získáno 14. června 2026.

Katedra psychologie FF UPOL. (b.r.). Přijímací zkoušky. Univerzita Palackého v Olomouci. Získáno 14. června 2026.

Masarykova univerzita. (2025, 2. dubna). Zájem o Masarykovu univerzitu stoupá, počet přihlášek vzrostl téměř o pět procent. Magazín M.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2025a, 30. září). Vláda schválila dva nové programy na podporu VŠ vzdělávání.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2025b). Program na podporu navýšení kapacit veřejných vysokých škol v učitelských, speciálně pedagogických a psychologických studijních programech na období 2026–2037.